zapomenout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech zapomanúti, zapomněti, from za- + pomnieti, from Proto-Slavic *pomьněti. By surface analysis, za- +‎ pomnít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzapomɛnou̯t]

• audio:

  (file)

• Rhymes: -ɛnout
• Hyphenation: za‧po‧me‧nout

Verb

zapomenout pf (imperfective zapomínat)

1. to forget

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zapomenout, zapomenouti	Active adjective	zapomenuvší , zapomněvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zapomenu	zapomeneme	—	zapomeňme
2nd person	zapomeneš	zapomenete	zapomeň	zapomeňte
3rd person	zapomene	zapomenou	—	—

The verb zapomenout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zapomenul, zapomněl	zapomenuli, zapomněli	zapomenut, zapomněn	zapomenuti, zapomněni
masculine inanimate		zapomenuly, zapomněly		zapomenuty, zapomněny
feminine	zapomenula, zapomněla		zapomenuta, zapomněna
neuter	zapomenulo, zapomnělo	zapomenula, zapomněla	zapomenuto, zapomněno	zapomenuta, zapomněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zapomenuv, zapomněv
feminine + neuter singular	—	zapomenuvši, zapomněvši
plural	—	zapomenuvše, zapomněvše

Derived terms

• zapomnění
• zapomnětlivý

 

Related terms

• napomenout
• opomenout
• připomenout
• upomenout
• vzpomenout

 

Further reading

• zapomenouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zapomenouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zapomenout in Internetová jazyková příručka