vysílačka

Czech

Etymology

From vysílat +‎ -čka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪsiːlat͡ʃka]

Noun

vysílačka f

1. walkie-talkie, handheld transceiver

Declension

Declension of vysílačka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	vysílačka	vysílačky
genitive	vysílačky	vysílaček
dative	vysílačce	vysílačkám
accusative	vysílačku	vysílačky
vocative	vysílačko	vysílačky
locative	vysílačce	vysílačkách
instrumental	vysílačkou	vysílačkami

Related terms

adjective

• vysílací

 

nouns

• vysílač
• vysílání

 

verbs

• vysílat
• vyslat

 

Further reading

• vysílačka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vysílačka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vysílačka in Internetová jazyková příručka