vrtule

Czech

Etymology

From vrtět +‎ -ule.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvr̩tulɛ]
• Rhymes: -ulɛ

Noun

vrtule f

1. propeller

Declension

Declension of vrtule (soft feminine)

	singular	plural
nominative	vrtule	vrtule
genitive	vrtule	vrtulí
dative	vrtuli	vrtulím
accusative	vrtuli	vrtule
vocative	vrtule	vrtule
locative	vrtuli	vrtulích
instrumental	vrtulí	vrtulemi

Derived terms

• vrtulník

 

Further reading

• vrtule in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vrtule in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vrtule in Internetová jazyková příručka