vóně

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *voňь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋoːɲi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvu̯oɲɛ/

Noun

vóně f

1. smell, fragrance

Declension

Declension of vóně (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	vóně	vóni	vóně
genitive	vóně	vóňú	vóní, vóň
dative	vóni	vóněma	vóniem
accusative	vóňu	vóni	vóně
vocative	vóňe	vóni	vóně
locative	vóni	vóňú	vóniech
instrumental	vóňú	vóněma	vóněmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• voněti

 

Descendants

• Czech: vůně

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “vóně”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění