vázat

See also: vazat and vázát

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vázati, from Proto-Slavic *vęzati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvaːzat]

• Audio:

  (file)

Verb

vázat impf

1. to tie
2. to bind

   Jsem vázán slibem. ― I am bound by a promise.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vázat, vázati	Active adjective	vážící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vážu	vážeme	—	važme
2nd person	vážeš	vážete	važ	važte
3rd person	váže	vážou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vázat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vázal	vázali	vázán	vázáni
masculine inanimate		vázaly		vázány
feminine	vázala		vázána
neuter	vázalo	vázala	vázáno	vázána

Transgressives	present	past
masculine singular	váže	—
feminine + neuter singular	vážíc	—
plural	vážíce	—

Related terms

• doprovázat
• dovázat
• dovážet
• navázat
• navážet
• obvaz m
• obvazek m
• obvázat
• odvaz m
• odvázat
• odvážet
• ovázat
• podsvaz m
• podvazek m
• podvázat
• polosvaz m
• polovazba f
• povázat
• provaz m
• provázat
• provážet
• předvázat
• převaz m
• převázat
• převážet
• přivázat
• přivážet
• rozvázat
• samovaz m
• samovazba f
• svaz m
• svazek m
• svázat
• svážet
• uvázat
• úvaz m
• úvazek m
• vaz m
• vazba f
• vazivo n
• vázanka f
• vázaný
• vážit
• vevázat
• vyvázat
• vyvážet
• zavázat
• zavážet
• závazek m
• závazný m

 

See also

• poutat

Further reading

• vázati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vázati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vázat in Internetová jazyková příručka

Hungarian

Etymology

váz +‎ -at

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvaːzɒt]
• Hyphenation: vá‧zat

Noun

vázat

1. accusative singular of váz