toulka

Czech

Etymology

From toulat +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtou̯lka]
• Hyphenation: toul‧ka

Noun

toulka f

1. wander (an act or instance of wandering), stroll

Declension

Declension of toulka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	toulka	toulky
genitive	toulky	toulek
dative	toulce	toulkám
accusative	toulku	toulky
vocative	toulko	toulky
locative	toulce	toulkách
instrumental	toulkou	toulkami

Further reading

• toulka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• toulka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• toulka in Internetová jazyková příručka