roztržitý

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrostr̩ʒɪtiː]

Adjective

roztržitý

1. absent-minded, scatterbrained

   Antonyms: soustředěný, duchapřítomný

Declension

Declension of roztržitý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	roztržitý		roztržitá	roztržité
genitive	roztržitého		roztržité	roztržitého
dative	roztržitému		roztržité	roztržitému
accusative	roztržitého	roztržitý	roztržitou	roztržité
locative	roztržitém		roztržité	roztržitém
instrumental	roztržitým		roztržitou	roztržitým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	roztržití	roztržité		roztržitá
genitive	roztržitých
dative	roztržitým
accusative	roztržité			roztržitá
locative	roztržitých
instrumental	roztržitými

Derived terms

• roztržitost f

 

Related terms

• roztrhnout
• roztržený m
• roztržka

 

Further reading

• roztržitý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• roztržitý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• roztržitý in Internetová jazyková příručka