omezení

Czech

Etymology

From omezit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈomɛzɛɲiː]

Noun

omezení n

1. verbal noun of omezit
2. constraint, restriction

   cestovní omezení kvůli covidu ― travel restrictions because of the Covid-19 pandemic

   uložit omezení ― to impose restrictions

3. limit

   omezení rychlosti ― speed limit

Declension

Declension of omezení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	omezení	omezení
genitive	omezení	omezení
dative	omezení	omezením
accusative	omezení	omezení
vocative	omezení	omezení
locative	omezení	omezeních
instrumental	omezením	omezeními

Derived terms

• omezení rychlosti n

 

Related terms

• See omezit
• See omezenost
• See omezovat
• See omezovací
• See omezování
• See omezující

Further reading

• omezení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• omezení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• omezení in Internetová jazyková příručka