korektura

Czech

Etymology

Borrowed from Latin corrēctiō.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkorɛktura]
• Rhymes: -ura

Noun

korektura f

1. correction

   provést korektury ― to make corrections

Declension

Declension of korektura (hard feminine)

	singular	plural
nominative	korektura	korektury
genitive	korektury	korektur
dative	korektuře	korekturám
accusative	korekturu	korektury
vocative	korekturo	korektury
locative	korektuře	korekturách
instrumental	korekturou	korekturami

Related terms

• See režim

See also

• oprava
• úprava
• korekce

Further reading

• korektura in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• korektura in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• korektura in Akademický slovník cizích slov, 1995, at prirucka.ujc.cas.cz