konkláve

See also: Konklave

Czech

Etymology

Learned borrowing from Latin conclāve (“room that may be locked up”), from con- + clāvis (“key”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkoŋklaːvɛ]
• Hyphenation: kon‧klá‧ve

Noun

konkláve n (related adjective konklávní)

1. (Roman Catholicism) conclave (meeting to select a new pope)

Declension

Declension of konkláve (mostly indeclinable neuter)

	singular	plural
nominative	konkláve	konkláve
genitive	konkláve	konkláve
dative	konkláve	konkláve
accusative	konkláve	konkláve
vocative	konkláve	konkláve
locative	konkláve	konkláve, konklávech
instrumental	konkláve, konklávem	konkláve, konklávy

Further reading

• konkláve in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• konkláve in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• konkláve in Internetová jazyková příručka