hřích

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hřiech, from Proto-Slavic *grěxъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦr̝iːx]
• Rhymes: -iːx

Noun

hřích m inan

1. sin

Declension

Declension of hřích (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	hřích	hříchy
genitive	hříchu	hříchů
dative	hříchu	hříchům
accusative	hřích	hříchy
vocative	hříchu	hříchy
locative	hříchu	hříších
instrumental	hříchem	hříchy

Derived terms

 

• prvotní hřích
• smrtelný hřích
• všední hřích

 

Related terms

• hřešit
• hříšek
• hříšnice
• hříšník
• hříšný
• prohřešek
• prohřešit
• zhřešit

 

Further reading

• hřích in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hřích in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hřích in Internetová jazyková příručka