drahota

Czech

Etymology

From drahý +‎ -ota.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdraɦota]
• Hyphenation: dra‧ho‧ta

Noun

drahota f

1. (usually in the plural) fuss, cunctation

   Synonym: okolek

   dělati drahotu/drahoty ― (please add an English translation of this usage example)

2. high prices, costliness

Declension

Declension of drahota (hard feminine)

	singular	plural
nominative	drahota	drahoty
genitive	drahoty	drahot
dative	drahotě	drahotám
accusative	drahotu	drahoty
vocative	drahoto	drahoty
locative	drahotě	drahotách
instrumental	drahotou	drahotami

Further reading

• drahota in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• drahota in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• drahota in Internetová jazyková příručka