bloudění

Czech

Etymology

From bloudit +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblou̯ɟɛɲiː]

Noun

bloudění n

1. verbal noun of bloudit
2. wandering, stray
3. transmigration
4. vagrancy

Declension

Declension of bloudění (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	bloudění	bloudění
genitive	bloudění	bloudění
dative	bloudění	blouděním
accusative	bloudění	bloudění
vocative	bloudění	bloudění
locative	bloudění	blouděních
instrumental	blouděním	blouděními

Related terms

• bloudit
• pobloudění

 

Further reading

• bloudění in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• bloudění in Internetová jazyková příručka