válečník

Czech

Etymology

From válka (“war”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvaːlɛt͡ʃɲiːk]
• Rhymes: -ɛtʃɲiːk
• Hyphenation: vá‧leč‧ník

Noun

válečník m anim (feminine válečnice, related adjective válečnický)

1. warrior

   Synonym: bojovník

Declension

Declension of válečník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	válečník	válečníci
genitive	válečníka	válečníků
dative	válečníkovi, válečníku	válečníkům
accusative	válečníka	válečníky
vocative	válečníku	válečníci
locative	válečníkovi, válečníku	válečnících
instrumental	válečníkem	válečníky

Derived terms

• válečnictví

 

Related terms

• válčit
• válečný
• válka

 

Further reading

• válečník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• válečník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• válečník in Internetová jazyková příručka