sukovitý

Czech

Etymology

From suk +‎ -ovitý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsukovɪtiː]

Adjective

sukovitý

1. knotty, gnarled

Declension

Declension of sukovitý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	sukovitý		sukovitá	sukovité
genitive	sukovitého		sukovité	sukovitého
dative	sukovitému		sukovité	sukovitému
accusative	sukovitého	sukovitý	sukovitou	sukovité
locative	sukovitém		sukovité	sukovitém
instrumental	sukovitým		sukovitou	sukovitým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	sukovití	sukovité		sukovitá
genitive	sukovitých
dative	sukovitým
accusative	sukovité			sukovitá
locative	sukovitých
instrumental	sukovitými

Further reading

• sukovitý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• sukovitý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• sukovitý in Internetová jazyková příručka