stydět

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *styděti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈstɪɟɛt]

Verb

stydět impf

1. (reflexive with se) to be shy
2. (reflexive with se) to feel ashamed

Conjugation

Conjugation

Infinitive	stydět, styděti	Active adjective	stydící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	stydím	stydíme	—	styďme
2nd person	stydíš	stydíte	styď	styďte
3rd person	stydí	stydí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive stydět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	styděl	styděli	—	—
masculine inanimate		styděly		—
feminine	styděla		—
neuter	stydělo	styděla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	stydě	—
feminine + neuter singular	stydíc	—
plural	stydíce	—

Synonyms

• to be shy: ostýchat se

Derived terms

• nestydatý m
• stydlivost f
• stydlivý m
• zastydět

 

Related terms

• ostuda f
• stud m
• zostudit

 

Further reading

• styděti se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• styděti se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• stydět in Internetová jazyková příručka