rožeň

See also: rozen, Rozen, rożen, and Rożeń

Czech

jehně na rožni

Etymology

Inherited from Old Czech rožen, from Proto-Slavic *oržьnъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈroʒɛɲ]

Noun

rožeň m inan

1. spit (thin rod on which meat is skewered)

Declension

Declension of rožeň (soft masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	rožeň	rožně
genitive	rožně	rožňů
dative	rožni	rožňům
accusative	rožeň	rožně
vocative	rožni	rožně
locative	rožni	rožních
instrumental	rožněm	rožni

Further reading

• rožeň in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rožeň in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rožeň in Internetová jazyková příručka