ochotný

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: ochotny

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech ochotný. By surface analysis, ochota +‎ -ný.

Pronunciation

[edit]

Adjective

[edit]

ochotný (comparative ochotnější, superlative nejochotnější, adverb ochotně)

  1. willing, cooperative
    Synonyms: vstřícný, nápomocný
    Antonym: neochotný

Declension

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • ochotný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ochotný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • ochotný in Internetová jazyková příručka