nájemce

Czech

Etymology

From nájem +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːjɛmt͡sɛ]

Noun

nájemce m anim (feminine nájemkyně)

1. tenant (one who pays rent)

   Synonym: nájemník

Declension

Declension of nájemce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	nájemce	nájemci
genitive	nájemce	nájemců
dative	nájemcovi, nájemci	nájemcům
accusative	nájemce	nájemce
vocative	nájemce	nájemci
locative	nájemcovi, nájemci	nájemcích
instrumental	nájemcem	nájemci

Related terms

• pronajímatel m

 

Further reading

• nájemce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nájemce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nájemce in Internetová jazyková příručka