lupič

See also: łupić

Czech

Etymology

From loupit +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlupɪt͡ʃ]

Noun

lupič m anim (feminine lupička)

1. burglar (thief who steals from premises)

Declension

Declension of lupič (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	lupič	lupiči
genitive	lupiče	lupičů
dative	lupičovi, lupiči	lupičům
accusative	lupiče	lupiče
vocative	lupiči	lupiči
locative	lupičovi, lupiči	lupičích
instrumental	lupičem	lupiči

Further reading

• lupič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• lupič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• lupič in Internetová jazyková příručka