kloktat

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech klokotati, from Proto-Slavic *klokotati.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

kloktat impf

  1. to gargle

Conjugation

[edit]

Derived terms

[edit]

Further reading

[edit]
  • kloktati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • kloktati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • kloktat in Internetová jazyková příručka