bloudivý

Czech

Etymology

From bloudit +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblou̯ɟɪviː]

Adjective

bloudivý

1. erratic, wandering

   bloudivý nerv ― vagus nerve

Declension

Declension of bloudivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bloudivý		bloudivá	bloudivé
genitive	bloudivého		bloudivé	bloudivého
dative	bloudivému		bloudivé	bloudivému
accusative	bloudivého	bloudivý	bloudivou	bloudivé
locative	bloudivém		bloudivé	bloudivém
instrumental	bloudivým		bloudivou	bloudivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bloudiví	bloudivé		bloudivá
genitive	bloudivých
dative	bloudivým
accusative	bloudivé			bloudivá
locative	bloudivých
instrumental	bloudivými

Related terms

• bloudit

 

Further reading

• bloudivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bloudivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• bloudivý in Internetová jazyková příručka