bělavý

See also: belavý

Czech

Etymology

From bílý +‎ -avý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbjɛlaviː]
• Hyphenation: bě‧la‧vý

Adjective

bělavý (comparative bělavější, superlative nejbělavější)

1. whitish

Declension

Declension of bělavý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bělavý		bělavá	bělavé
genitive	bělavého		bělavé	bělavého
dative	bělavému		bělavé	bělavému
accusative	bělavého	bělavý	bělavou	bělavé
locative	bělavém		bělavé	bělavém
instrumental	bělavým		bělavou	bělavým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bělaví	bělavé		bělavá
genitive	bělavých
dative	bělavým
accusative	bělavé			bělavá
locative	bělavých
instrumental	bělavými

Further reading

• bělavý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bělavý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• bělavý in Internetová jazyková příručka