šílenec

Czech

Etymology

From šílený +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃiːlɛnɛt͡s]

Noun

šílenec m anim (feminine šílenka or šílenkyně)

1. lunatic (insane person)

   Synonym: blázen

Declension

Declension of šílenec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	šílenec	šílenci
genitive	šílence	šílenců
dative	šílencovi, šílenci	šílencům
accusative	šílence	šílence
vocative	šílenče	šílenci
locative	šílencovi, šílenci	šílencích
instrumental	šílencem	šílenci

Related terms

• šílený

 

Further reading

• šílenec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• šílenec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• šílenec in Internetová jazyková příručka