ďábel

Czech

Etymology

Etymology tree

Proto-Indo-European *dwóh₁

Proto-Indo-European *dwís

der.

Ancient Greek διά (diá)

Ancient Greek δια- (dia-)

Proto-Hellenic *gʷəlnō-

der.

Ancient Greek βᾰ́λλω (bállō)

Ancient Greek διαβάλλω (diabállō)

Ancient Greek διάβολος (diábolos)

bor.

Latin diabolus

lbor.

Old Czech diábel

Czech ďábel

Inherited from Old Czech diábel, from Latin diabolus, from Ancient Greek διάβολος (diábolos).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟaːbɛl]

Noun

ďábel m anim (feminine ďáblice)

1. devil

   Synonyms: čert, pekelník

Declension

Declension of ďábel (hard masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	ďábel	ďábli, ďáblové
genitive	ďábla	ďáblů
dative	ďáblovi, ďáblu	ďáblům
accusative	ďábla	ďábly
vocative	ďáble	ďábli, ďáblové
locative	ďáblovi, ďáblu	ďáblech
instrumental	ďáblem	ďábly

Derived terms

• ďábelský
• ďáblice

 

Further reading

• ďábel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• ďábel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• ďábel in Internetová jazyková příručka